#10 - Hrobky, tunely, sauny a dodekahedrony

Po delší odmlce se vracíme s další porcí zajímavostí z archeologie, historie a příbuzných pseudověd 😉

Znovuobjevená 4 000 let stará hrobka v Irsku

Wedge-tombs, tedy megalitické hrobky známé svým klínovým tvarem jsou specifické pro Irsko. Byly budovány během doby bronzové, tedy cca před čtyřmi tisíci lety a v celém Irsku jich aktuálně známe asi 500. A jedna z nich, místním lidem známá jako Altóir na Gréine (sluneční oltář) byla znovu objevena po 180 letech poblíž města Baile an Fheirtéaraigh na poloostrově Dingle v jihozápadním Irsku.

Existence této hrobky byla doložena ještě v 19. století. Z roku 1838 pochází její nákres od Lady Chatterton, Angličanky, která toho roku navštívila západní Kerry. Ve svém cestovatelském deníku popisuje výstup na horu ve společnosti postaršího kněze, kde našla "historickou zajímavost, která bývala kdysi oltářem, pravděpodobně využívaným na oběti Slunci." Když se ovšem roku 1852 na ono místo vydal historik Richard Hitchcock, aby hrobku prozkoumal, zjistil, že "kameny, ze kterých byla postavena, byly použity jako stavební materiál, jako kdyby v okolí nebyly žádné jiné." Hrobka byla tak považována za ztracenou.

Nákres Lady Chatterton ovšem nedal spát místnímu folkloristovi jménem Billy Mag Fhloinn (ano, nemám tušení, jak se tohle jméno skloňuje 😉), který ji ovšem na rozdíl od Hitchcocka skutečně našel a navíc zjistil, že některé ortostaty (stojící kameny) jsou stále na místě.

Tyto hrobky bývaly obyčejně na vyvýšených místech, ale ne na těch nejvyšších. Jsou také obvykle orientované podle světových stran a podle slunce. Sbírka irského folklóru z roku 1938 k této hrobce zmiňuje pověst popisující východní slunce osvětlující hrobku za úsvitu, což by mohlo znamenat orientaci podle zimního slunovratu. No, uvidíme...

https://www.rte.ie/news/munster/2024/0118/1427170-lost-tomb-kerry/

Nové datování Ištařiny brány

O archeomagnetismu jsme se bavili ve čtvrtém vydání newsletteru a vypadá to na slibně se rozvíjející se disciplínu. Babylonskou Ištařinu bránu asi všichni znáte, minimálně z obrázků. Tradiční archeologie tvrdí, že byla postavena jako osmá brána starověkého Babylónu králem Nebukadnesarem II. na oslavu vítězství nad Jeruzalémem a byla zasvěcena bohyni plodnosti, Ištar.

Brána byla postavena ve třech fázích a minimálně první z nich objednal právě Nebukanesar II., který vládl mezi lety 605 a 562 př. n. l., protože cihly nesou jeho jméno. Datování dalších fází je ale předmětem debat.

Archeomagnetický výzkum ukázal, že celá brána byla postavena bez významných prodlev, kolem roku 583 př. n. l.

Celá ta záležitost s archeomagnetismem je velice zajímavá, ale je potřeba mít na paměti, že je to relativní datování, ne absolutní. Takže výzkum může říct, že všechny cihly pocházejí ze stejného období, ale kdy to bylo, je otázka. Jako výchozí bod se tak vezme fakt, že cihly měly na sobě panovníkovo jméno, a tím je usadíme do historie.

An archaeomagnetic study of the Ishtar Gate, Babylon

Data from the marriage of paleomagnetism and archaeology (archaeomagnetism) are the backbone of attempts to create geomagnetic field models for ancient times. Paleointensity experimental design has been the focus of intensive efforts and the requirements and shortcomings are increasingly well understood. Some archaeological materials have excellent age control from inscriptions, which can be tied to a given decade or even a specific year in some cases. In this study, we analyzed fired mud bricks used for the construction of the Ishtar Gate, the entrance complex to the ancient city of Babylon in Southern Mesopotamia. We were able to extract reliable intensity data from all three phases of the gate, the earliest of which includes bricks inscribed with the name of King Nebuchadnezzar II (605 to 562 BCE). These results (1) add high quality intensity data to a region relatively unexplored so far (Southern Mesopotamia), (2) contribute to a better understanding of paleosecular variation in this region, and the development of an archaeomagnetic dating reference for one of the key regions in the history of human civilizations; (3) demonstrate the potential of inscribed bricks (glazed and unglazed), a common material in ancient Mesopotamia, to archaeomagnetic studies; and (4) suggest that the gate complex was constructed some time after the Babylonian conquest of Jerusalem, and that there were no substantial chronological gaps in the construction of each consecutive phase. The best fit of our data (averaging 136±2.1 ZAm2) with those of the reference curve (the Levantine Archaeomagnetic Curve) is 569 BCE.

PLOS ONEAnita Di Chiara,

Podzemní města v Izraeli

Existence podzemních chodeb v Izraeli není žádnou novinkou, archeologové je systematicky zkoumají již od 70. let 20. století, ale výzkum přináší další a další poznatky.

Jejich budování je tradičně spojováno s povstáním Bar Kochby, neboli druhou židovskou válkou v letech 132-135 našeho letopočtu. O tomto povstání víme zejména ze zápisů Cassia Diona, který se zmiňuje právě o podzemních tunelech, které Izraelité využívali. A i když část těchto tunelů byla celkem určitě vytvořena právě pro toto povstání, mnoho z nich je zcela jistě mnohem starších.

Nové výzkumy ukazují, že budování podzemních komplexů bylo obvyklé v podstatě na celém území Izraele. V časech míru sloužily jako sklady a zásobárny (a dost možná jako sklady pro věci podléhající zdanění), v časech nepokojů pak jako úkryty a bezpečné cesty. Jejich architektura většinou nenapovídá tomu, že by byly používané pro podporu útoků, ale spíš jako obranné. Úzké tunely s omezeným manévrovacím prostorem Římany velmi efektivně připravovaly o početní výhody. Římský voják oděný ve zbroji byl také v tunelu výrazně znevýhodněn. Není proto divu, že se Římané do tunelů nijak zvlášť nepouštěli a snažili se Izraelity z nich například vykouřit.

Druhá židovská válka byla pro Římany sice velice náročná, ale pro povstalce skončila v zásadě jejich téměř totálním vyhlazením. Podobnost s dnešními tunely pod Gazou ovšem odborníci odmítají jako "nevědeckou spekulaci" 🤷‍♀️

Podobné výzkumy v Izraely jsou většinou financovány soukromými společnostmi. Izraelské zákony totiž přikazují developerským a těžařským společnostem financovat kompletní výzkum na místech, kde hodlají stavět/těžit. Po kompletním ukončení výzkumu mají ale většinou možnost toto místo srovnat se zemí. Na jednu stranu se tak mnoho památek nezachová, ale na druhou stranu jsou velice detailně prozkoumány a popsány.

The true history of ancient Jewish underground hiding places in Israel

***

HaaretzAriel David

Sauna z doby bronzové v Yorkshire

Archeologové objevili pozůstatky neolitické stavby pod městem Hornsea v Yorkshire. Stavba, která byla zřejmě postavena celá ze dřeva, má ve svém středu opálené kameny. Při vykopávkách byly objeveny dřevěné sloupy a dva vchody v rozložení podobném známému Stonehenge. Účel tohoto "woodhenge" ale není zcela jasný.

Archeologové tvrdí, že sloužil k náboženským rituálům, ale to archeologové tvrdí, když nemají tušení, k čemu daný předmět nebo stavba sloužil (případně to nechtějí říct nahlas). Další možností je tak krematorium, protože mnoho nalezených opálených kamenů bylo evidentně opáleno jinde, ale mně osobně připadá nejzajímavější sauna. Kameny uprostřed byly rozpáleny na ohni a pak přenášeny na okraje, kde byly polévány vodou, aby se vytvořila pára. Pokud je to pravda, tak by to znamenalo podobnost se sweat lodges známými ze Severní Ameriky...

https://www.express.co.uk/news/uk/1858078/archaeology-rare-structure-woodhenge-yorkshire-spt

Sociální mobilita ve středověké Číně

Tým čínských výzkumníků se pustil do výzkumu sociální mobility ve středověké Číně (618-907 n. l.). Jako zdroj dat sloužily primárně náhrobky z období dynastie Tang. Tyto náhrobky totiž obsahují značné množství informací o životě zemřelého, včetně jeho povolání, povolání jeho otce a děda, nebo třeba akademické titulky a zkoušky. Analýza 3 640 epitafů tak ukázala, že úroveň sociální mobility ve středověké Číně byla srovnatelná například s USA v 60. a 70. letech minulého století.

Jestli je to lichotivé nebo nelichotivé porovnání, to si nejsem úplně jist, nicméně se ukázalo, že v této době nastal úpadek klasické aristokracie a nástup meritokracie. Základním faktorem určujícím postup v čínském byrokratickém aparátu bylo složení zkoušky Keju, neboli Císařské zkoušky. Úspěšné složení bylo statisticky mnohem významnější než pozice otce. Vzdělání tak bylo základním předpokladem pro lepší sociální status, tvrdí čínští výzkumníci.

Jestli stoupání v byrokracii bylo touhou a snem středověkých Číňanů se ale asi nedozvíme...