#3 Zatopené pyramidy, jugoslávská věda, středověké kouzelnictví a lékařství, kočky a čaj

Věda v socialistické Jugoslávii

Jugoslávie byla v socialistickém bloku považována tak trochu za rebela, což je obecně známá věc. Méně známé už je asi to, že toto rebelství mělo vliv i na jugoslávskou vědu a výzkum. Zatímco západní svět razil ideál apolitické a svobodné vědy, která nebyla závislá na žádné ideologii, socialistický blok tvrdil, že západní věda je beznadějně zkorumpovaná a ve službách buržoazie. Titův antistalinismus otevřel Jugoslávii dveře k vědecké spolupráci se Západem, nicméně se ukázalo, že ve skutečnosti byly vysoce zpolitizované oba vědecké světy a realita měla k proklamovaným ideálům daleko.

Yugoslav science during the Cold War (1945–1960): socio-economic and ideological impacts of a geopolitical shift - Humanities and Social Sciences Communications

Humanities and Social Sciences Communications - Yugoslav science during the Cold War (1945–1960): socio-economic and ideological impacts of a geopolitical shift

NatureMaja Korolija

Kouzelnictví ve středověku

Za zlatý věk magie (nebo spíše kouzelnictví) obvykle považujeme 18. a 19. století, nicméně studium středověkých textů napovídá, že kouzelnické triky byly zřejmě široce rozšířenou zábavou. Zajímavé je, že analýza středověkých návodů ukazuje, že jen malá část triků se obešla bez chemie. Dalo by se tak usuzovat, že znalosti chemie, nebo spíše alchymie byly mnohem běžnější, než se obecně předpokládá.

‘How to make a ring jump in the manner of a locust’: recipes to animate small objects in late medieval European manuscripts*

Abstract. In his late thirteenth-century collection of playful and amusing recipes, which this article calls magic tricks, Richard de Grimhill, a low-ranking Wo

OUP Academicvanessa.baptista.10ucl.ac.uk

85 let od Kindertransportu

Kindertransport byla operace vlády Spojeného království, která přivedla do Británie asi deset tisíc zejména židovských dětí z území okupovaných Německem po Křišťálové noci, tedy viděno dnešní optikou úspěšná záchranná operace. No jo, jenže...

Chamberlainova vláda se do záchranných operací v roce 1938 moc nehrnula a nakonec přišla s kompromisem, který dovoloval alespoň trochu si zachovat tvář před voličstvem. Kindertransport tak dovolil "zachránit" pouze děti bez rodičů nebo další rodiny, vláda se žádným způsobem nepodílela na financování akce, ba dokonce vyžadovala složení kauce £50 za každé dítě. Mimochodem, 50 liber z roku 1938 odpovídá více než 4 000 dnešních liber, je to tedy více než 100 000 dnešních korun.

Starší děti z Kindertransportu byly navíc považovány za tzv. "enemy aliens", tedy občany země, se kterou je Británie ve válečném stavu, žijící na jejím území. Mnoho z nich tak bylo drženo v internačních táborech na ostrově Man, v Kanadě nebo v Austrálii.

Většina dětí se po válce stala občany Spojeného království, případně emigrovala do Izraele, Spojených států, Kanady nebo Austrálie. Svoje rodiče až na výjimky už nikdy neviděli.

Kindertransport’s complex legacy: saving children from the Nazis while leaving their families behind

10,000 children, from mostly Jewish families, were saved from the Nazis by the Kindertransport visa-waiver scheme, which started in 1938.

The ConversationAndrea Hammel

Středověká medicína

I když si ze středověké medicíny dělá naše civilizaci obvykle legraci, tehdejší lékaři (nebo spíše léčitelé) nebyli úplní pitomci. Přístup k medicíně komplikovala církev, která většinu starověkého vědění, včetně lékařství, pečlivě střežila v klášterech. Přesto má většina dnes vysmívaných praktik často překvapivě racionální základy.

Obrat směrem k moderní medicíně nastal teprve se změnou pohledu církve na léčbu. Dokud se na nemoc dívalo jako na boží vůli, byly "povolené" způsoby léčby v zásadě pouze náboženského charakteru. Až když církev uznala, že léčba nemocí je napomáhání božímu dílu, mohl nastat větší rozvoj medicíny jako takové.

Modern Medicine Traces Its Scientific Roots to the Middle Ages

Contrary to popular belief, early medieval doctors relied on rational deduction to understand and treat disease

Smithsonian MagazineSmithsonian Magazine

Hledání muže, který viděl jako první plameny v Londýně roku 1666

Příprava nových muzejních sbírek je často spojena s novým historickým výzkumem. Pro novou expozici v The Museum of London o Great London Fire of 1666, která bude ukazovat životy obyčejných lidí (jak je teď populární), bylo potřeba dohledat co možná nejvíce detailů o začátku požáru.

Historické dokumenty se totiž počátkem požáru příliš nezabývají a místo toho se věnují zejména jeho následkům. Důkladná doslova detektivní práce v archívech tak nakonec dovedla historiky k výsledku.

Great Fire of London: how we uncovered the man who first found the flames

Writers at the time were much more concerned with the fire’s destructive power than describing how it started in any detail.

The ConversationKate Loveman