#4 Petroglyfy, bambusové svitky, pohanské kulty a archeomagnetismus
V dnešním vydání se podíváme do po celém světě, dozvíme se o nové metodě datování, o tom, co drží Velkou čínskou zeď pohromadě, nebo třeba a tom, jak pečovali Vikingové o zuby.
Dosud nepopsané petroglyfy z Colorada
Polští archeologové mapující památky Pueblanů v komplexu Castle Rock Pueblo na plošině Mesa Verde na rozhraní Colorada a Utahu objevili další neočekávané památky. Tentokrát to je mimo jiné asi čtyři kilometry dlouhé pásmo petroglyfů (tedy obrazce vytesané do kamenů a skal) zobrazující nejrůznější zvířecí a lidské figury a geometrické obrazce. Z obrazců jsou zřejmě nejzajímavější spirály, o nichž se archeologové domnívají, že by mohly sloužit jako kalendáře mapující rovnodennosti a slunovraty.
Petroglyfy jsou datovány zhruba do 13. století, stejně jako celý komplex puebel, z nichž právě Castle Rock Pueblo bylo největší. Pueblo je kastilský název pro velké vesnice ve středním Španělsku a tímto názvem označili španělští průzkumníci indiánská města vystavěná na těžko přístupných místech, jako je například právě Mesa Verde. Pueblané stavěli komplexní města s vícepatrovými budovami, kde žily tisíce lidí.
Nově objevené petroglyfy ukazují, že stávající archeologické odhady o počtu obyvatel a jejich "primitivních" praktikách zřejmě výrazně podceňují historickou skutečnost.
Fun fact: Petroglyfy jsou oficiálně označovány jako umělecká díla, nejsou tedy klasifikovány jako písemné památky, a indiánské kmeny, které je vytvořily, tak nemají oficiálně uznávanou psanou historii. I když tohle vlastně není až tak úplně fun fact 🤷♀️
Aristos Georgiou
Nové poznatky o osídlení Sahulu
Nový výzkum modelující potenciál pro osídlení Sahulského kontinentu ukazuje, že mohl být domovem pro desítky až stovky tisíc lidí.
Sahul je prehistorický kontinent, který zahrnoval dnešní pevninskou Austrálii, Novou Guineu, Tasmánii a Aruské ostrovy a svou rozlohou byl asi o čtvrtinu větší, než je dnešní Austrálie. Tato čtvrtina zmizela pod vodou zhruba před 15000-9000 lety, když se hladina světového oceánu zvedla o asi 120 metrů a zatopila tak velké množství potenciálně obyvatelných míst na mořském pobřeží.
Myslím, že podmořská archeologie nám v budoucnu přinese ještě mnohá překvapení...
Překlad dva tisíce let starých čínských bambusových svitků
Čínská univerzita Čching-chua publikovala nový výzkum bambusových svitků pocházejících z období válčících států (475-221 př. n. l.) a z období dynastie Čchin (221-206 př. n. l.).
Největší část svitků tvoří dvě knihy popisující rituály a ceremonie při stolování vysoce postavených představitelů státu, a to z pohledu hostitele i hosta.
Další dvě knihy popisují zvláštní čínský pětitónový hudební systém. První kniha ukazuje grafické uspořádání pěti tradičních not do pentagramu, zatímco účel druhé knihy není stále úplně jasný.
Poslední kniha s názvem "Střez se nebe a užívej těla" je filozofický text popisující vztah mezi Nebesy a člověkem, který klade velký důraz na lidskou subjektivitu.
Archeologové z MUNI objevili bronzové kování opasku odkazující k neznámému pohanskému kultu
Tady asi není potřeba tvořit shrnutí, oficiální zpráva je krátká a velice zajímavá. Opět se ukazuje, že pohanské kulty, které považujeme za primitivní, zřejmě až tak úplně primitivní nebyly...
Markéta Stulírová
Cihly z Mezopotámie odhalují proměny magnetického pole Země
Nový výzkum popisuje metodu "archeomagnetismu", která by mohla pomoci s datováním archeologických nálezů.
Uhlíkové datování je použitelné pouze na organický materiál, což zásadně limituje jeho použitelnost, protože zdaleka nejčastěji zachovanými artefakty jsou neorganické materiály, jako právě cihly a keramika. Ukázalo se, že zrnka oxidů železa rozžhavená při výrobě cihel a keramiky, v sobě uchovávají sílu magnetického pole tak, že jsme schopni ji změřit a porovnávat. Cihly z tohoto výzkumu na sobě měly vyražena jména tehdy vládnoucích panovníků, a bylo tak možné mapovat sílu magnetického pole s datacemi jejich vlády.
Měření také potvrdila existenci tzv. Lévantské geomagnetické anomálie z doby železné, tedy nezvykle silného geomagnetického pole v oblasti dnešního Iráku v období cca 1050-550 př. n. l. Tato anomálie byla detekována až v Číně, Bulharsku, nebo třeba na Azorských ostrovech, ale ze samotného Středního východu o ní dosud nemáme téměř žádné důkazy.
Archeomagnetismus nám tak potenciálně otvírá úplně nové možnosti v datování artefaktů, které jsme dosud nebyli schopni korektně zařadit do historie.
