#8 Muži vs. ženy, psí dečky, tajemná Denny, roztroušená skleróza a videohra
Dnes se podíváme, jestli jsou skutečně muži lepší než ženy, jak to bylo s neandrtálci, na ovčí psy i do Říma.
Jsou muži lepší navigátoři než ženy?
Více než deset let stará studie tvrdí, že mezi muži a ženami není rozdíl v jejich orientačních schopnostech. Protože tato studie ale nevyhovuje aktuálním standardům (například proto, že nezahrnovala nezápadní civilizace), máme tu studii novou, lepší, která odpovídá na stejnou otázku.
Autoři studie porovnali 21 zvířecích druhů (včetně lidí z deseti různých kultur) a zjistili vlastně to samé, co předchozí nevyhovující studie, tedy že muži mají o trochu orientační smysl než ženy.
Potvrdilo se ale, že tato výhoda není evoluční, tedy že se nepřenáší geneticky, ale je daná rozdílnou výchovou samců a samic. Samci (i muži tedy) mají obvykle větší teritorium a odvažují se dále od domova, proto je jejich orientační smysl lépe vyvinut. V kulturách, kde nebyl rozdíl mezi způsobem života mužů a žen, tento rozdíl vůbec neexistuje.
V podstatě z toho vyplývá, že se to dá prostě naučit 🤔
https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsos.231532
Indiánské psí dečky
Pobřežní Sališové je skupina indiánských kmenů žijících na západním pobřeží Severní Ameriky na rozhraní dnešní Kanady a USA. Tyto kmeny jsou mimo jiné známé svými vlněnými dekami bohatě zdobenými geometrickými vzory. Zajímavé je, že vlna na jejich výrobu pocházela ze psů.
Sališové neznali ovce a jediná zvířata, která měla srst vhodnou na výrobu látek, byly divoké kozy. Kozí vlna tak byla omezena na to, co se posbíralo při jejich línání, případně získalo při lovu. Divoké kozy nikdy nebyly domestikované. Místo nich chovali Sališové tisíce let zvláštní plemeno psa, podobného kojotovi, které mělo srst vhodnou na výrobu příze. Sališové tyto psy chovali ve smečkách po 12-20 zvířatech a aby se zachoval jejich typ a bílá barva, byli chováni v jeskyních na ostrovech.
Psi se stříhali v květnu a červnu a jejich srst byla údajně tak hustá, že se celá ostříhaná vlna dala zvednout najednou. Jejich vlna se dále míchala s jinými druhy vláken, nebo třeba s peřím.
Tito psi bohužel zmizeli na přelomu 19. a 20. století. V roce 1859 daroval etnograf George Gibbs jednu takovou kůži National Museum of Natural History ve Washingtonu, D. C., kde byla promptně zapomenuta a znovu objevena až v roce 2003. Genetický výzkum ukázal, že tento druh se od linie ostatních psů oddělil asi před 5 000 lety, a že geny zodpovědné za dlouhou srst jsou podobné genům srstnaných mamutů.
Další objevy v Amazonském pralese
Amazonský prales považujeme za nedotčenou přírodu, ale další a další výzkumy ukazují, jak moc vzdálená realitě taková představa je. Lidarový výzkum ukázal údolí plné měst v dnešním Ekvádoru staré 3 000 let, kde mohlo žít nejméně 10 000 (ale možná také klidně třikrát tolik) lidí. Na rozdíl od Inků a Mayů, kteří stavěli z kamene, amazonští lidé stavěli v zásadě z hlíny a bláta.
Zmiňované údolí Upano je na úpatí sopky, která pomohla k vytvoření úrodné půdy, ale možná byla také příčinou zániku osídlení. Lidé zde žili asi tisíc let.
Nejzajímavějším nálezem byly ale zřejmě cesty. Celá silniční síť je poměrně sofistikovaná a spojuje všechna města v celém údolí o rozloze asi 300 čtverečných kilometrů. Nejdelší cesta má asi 25 km a co je zajímavé, že byly rovné s pravými úhly, což je v kopcovitém terénu neobvykle složité a ukazuje to, že rovné cesty měly nějaký význam.
Tento nález je zatím největším podobným nálezem v Amazonii, ale kdo ví, co všechno prales ještě skrývá. Údolí Upano bylo opuštěno asi před 1 500 lety a na místě byly nalezeny vrstvy sopečného prachu, takže možná... 🌋
Georgina RannardScience reporter, BBC News
#author.fullName}
Překvapující původ roztroušené sklerózy
Nová studie mapující DNA z kostí a zubů Evropanů starých až 34 000 let odhalila překvapivý původ nemoci známé dnes jako roztroušená skleróza. Ukázalo se, že genetická predispozice k RS přišla na začátku doby bronzové asi před 5 000 lety spolu s kočovníky jámové kultury. Tito lidé přišli zřejmě z oblasti dnešní Ukrajiny a jižního Ruska spolu se svým dobytkem a koňmi. Pocházeli s asijských stepí, kde nebyl dostatek jídla ani vody, takže si všechno museli nosit s sebou. Jejich genetická výbava je chránila proti nemocem přenosných ze zvířat. Když se v moderní době hygienické podmínky zlepšily natolik, že patogeny, proti kterým chránila, v podstatě vymizely, mohou být tyto geny zodpovědné za přecitlivělost imunitního systému.
Výzkum tak vysvětluje, proč jsou obyvatelé severní Evropy náchylnější právě k onemocnění RS a dalšími autoimunitními onemocněními. Kočovníci jámové kultury přicházející z východu totiž vytlačili místní farmáře, kteří přišli z dnešního Turecka asi před 11 000 lety, dále na jih.
Tito farmáři byli také menší vzrůstem, zatímco kočovníci byli - jak dokládají kosterní pozůstatky - nezvykle vysocí a mohutní, což koresponduje i s dnešním stavem, kdy populace na severu Evropy je v zásadě vyšší a mohutnější, než jihoevropané.
Morten E. Allentoft
Tajemná Denny
Denny, mladá dívka, jejíž pozůstatky byly nalezeny ve slavné Denisově jeskyni na Altaji, byla dcerou neandrtálské matky a denisovanského otce. Její ostatky jsou staré asi 90 000 let.
Denny je tak důkazem, že lidské druhy se mezi sebou křížily, nicméně vědci upozorňují, že to zřejmě nebylo úplně běžné, jinak by oba druhy postupně skončily se stejnou DNA. Dennyina matka má kořeny v dnešním Chorvatsku a s jejím otcem se pravděpodobně setkala právě v oblasti Denisovy jeskyně.
