#9 Kometa, víno, klimatické změny a nemoci
V dnešním vydání se podíváme na klimatické změny v historii, nemoci, nebo třeba na hudbu.
Zemědělství přinesla zřejmě kometa
Ne, že by tedy kometa přinesla zrovna Zemědělství 101, ale důsledky jejího dopadu před asi 12 800 lety v období mladšího dryasu byly pro život na Zemi dalekosáhlé. Výzkum prehistorického osídlení syrského města Abu Hureyra ukázal radikální změnu klimatu právě v období před téměř 13 000 lety.
Tento region byl do té doby zalesněný s velkou škálou potravy pro lovce-sběrače. Jejich dieta se skládala z divokých luštěnin a obilovin, včetně nezanedbatelného podílu ovoce a dalších plodů. V průběhu mladšího dryasu se ale klima výrazně ochladilo a výsledkem byly chladnější a sušší podmínky, které nenabízely zdaleka takovou rozmanitost potravy ve volné přírodě.
Zhruba o tisíc let později tak začínáme nacházet zbytky zemědělských plodin jako pšenice, ječmene, žita, hrachu, čočky, viky, cizrny, nebo třeba lnu právě v oblasti známé jako Úrodný půlměsíc. Tyto plodiny mají společné to, že jsou adaptovány na chladnější a sušší podmínky než ty, které tam byly před dopadem fragmentované komety.
Tomu, že se pravděpodobně jedná skutečně o dopad kosmického tělesa, nasvědčují nálezy tzv. black mat, tedy černé zuhelnatělé vrstvy, která ukazuje na masivní požáry. Další indicie zahrnují vysokou koncentraci platinových kovů, nanodiamanty, mikrosféruly, nebo třeba to, že jsou zbytky obydlí pokryta vrstvou roztaveného skla. Tyto indicie jsou typické pro dopady kosmických těles.
Nemuselo se ovšem jednat pouze o dopad. Takové těleso nemusí totiž přímo narazit do země, ale může vybuchnout v atmosféře, kdy je efekt výbuchu podobný, ale nezanechává po sobě kráter. Nejznámějším takovým výbuchem je zřejmě tunguská událost z roku 1908.
Článek si přečtěte, mimo zajímavých obrázků je tam i spousta dalších podrobností.
Chutě římského vína
Víno hrálo v Římě docela výraznou roli, proto toho o vztahu Římanů k vínu víme celkem dost. Nová studie se ale nezabývala rolí vína v římské společnosti, ale tím, jaký vliv měly na výslednou kvalitu římského vína nádoby.
V Římě se pro výrobu, zrání a uchovávání vína používaly hliněné nádoby zvané dolia a podobný proces jako ve starověkém Římě se dodnes využívá v Gruzii. Gruzínští vinaři používají hliněné nádoby zvané qvevri pro fermentaci, díky kterým získává výsledné víno různé barvy, vůně a chutě. Tato podobnost ukazuje na to, že dnešní gruzínská vína jsou zřejmě podobná starověkým římským vínům.
Základní vlastností nádoby je její tvar. Úzká dna slouží k omezení kontaktu bobulí se zrajícím vínem, různé tvary nádob tak vytvářejí vína různých vlastností. Zakopáním nádoby do země se také stabilizuje teplota a pH, což ovlivňuje další procesy zrání vína. To tak dostává nádech chuti například po pečeném chlebu nebo po vlašských ořechách.
Na rozdíl od nerezových tanků, ve kterých se víno vyrábí dnes, jsou hliněné nádoby porézní, což umožňuje oxidaci vína v průběhu fermentace. Víno tak získává z nádob další chutě a vůně.
Výzkum tak ukazuje, že Římané měli výrobu plně pod kontrolou a úpravami tvaru, velikosti, nebo třeba materiálu nádob, docílili širokou škálu vlastností a kvalit svých vín.
No, teď se asi budu muset podívat po nějakém gruzínském vínu... 🍷
Mark Milligan
Tsunami z doby kamenné
Studie university v Yorku ukázala, že mezolitické osídlení severní Anglie bylo před asi 8 000 lety zdecimováno vlnou tsunami. Přílivová vlna, vysoká asi 20 metrů, byla zřejmě způsobena obrovským podmořským sesuvem půdy u norského pobřeží.
Archeologické výzkumy ukazují na rapidní pokles populace severozápadní Evropy v tomto období, což bylo ale dosud vysvětlováno klimatickou změnou a poklesem teplot. Studie tak nabízí prozaičtější vysvětlení.
Vzhledem k tomu, že sesuv se stal na podzim, kdy tehdejší společnosti vytvářely zásoby na zimu, byl jeho dopad vskutku zničující. Kromě přímé devastace pobřežních komunit tsunami takového rozsahu zřejmě významně zasáhlo i do rovnováhy místních ekosystémů. Dopady tak zřejmě trvaly i dlouho poté, co voda opadla.
Takové přílivové vlny nebyly zase až tak výjimečné v jiných částech světa, například v severním Pacifiku. Místní komunity se naučily poznat přicházející vlny a přemístily se na vyvýšená místa. Tsunami takového rozsahu v Británii ale byla zřejmě zcela ojedinělá událost.
Tsunami vznikají zejména při zemětřeseních, v poslední době se ale spekuluje i o dopadech kosmických těles do oceánů, což je zřejmě mnohem častější jev, než jsme se dosud domnívali.
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/jqs.3586
Lukostřelba se v Americe objevila zřejmě o 2 000 let dříve, než se dosud soudilo
Zajímavý výzkum 1 179 hrotů datovaných do rozmezí deseti tisíc let ukázal, že lukostřelba se v Americe objevila asi před pěti tisíci lety, což je o dvě milénia dříve, než jsme se dosud domnívali.
Podobné výzkumy společenských a technologických změn se zaměřují zejména na megalitickou architekturu, nicméně tato studie na to šla jinak. Výzkumníci porovnali více než tisíc datovaných hrotů z oblasti jezera Titicaca a rozdělili je do jednotlivých období. Zjistili, že právě v období asi před 5 000 lety se hroty znatelně zmenšily, což podle nich znamenalo přechod od vrhacích kopí k šípům, ale se zachováním stávajících technologií výroby.
Ve stejném období se také změnila struktura osídlení - z velkého množství malých vesnic se stalo menší množství větších měst. Otázka tak je, jakou roli v tom hrála právě lukostřelba.
Možná, že luky a šípy dovolovaly efektivnější obranu větší zástavby? 🤷♀️
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1040618223003300?via%3Dihub
Otevřené africké planiny měly zřejmě vliv na lidský jazyk
O vývoji lidské komunikace toho stále moc nevíme. Naše aktuální představa je přibližně taková, že když se měnilo africké klima z hustých pralesů na otevřené savany, slezli naši vokalizující předci ze stromů, a pak, po pár miliónech let, na savanu vylezl mluvící člověk. Co se ale stalo v průběhu mezitím, netušíme.
Zajímavý vhled do této situace nabídl dlouholetý projekt Primate & Predator, v rámci kterého výzkumníci vyzkoušeli přehrát 487 volání orangutanů a zjišťovali, jak se šíří krajinou. Zjistili, že až 80 % volání založených na souhláskách bylo srozumitelné až na 400 metrů, zatímco na stejnou vzdálenost bylo srozumitelných pouze 20 % samohláskových volání. Ukázalo se tedy, že zvuky založené na souhláskách jsou ve volném terénu efektivnější, což mohlo mít vliv na vývoj lidského jazyka před milióny let.
Orangutani tvoří ve svém jazyce slabiky kombinující souhlásky a samohlásky, a protože tráví většinu svého života v korunách stromů, fungují jako model pro přechod člověka ze stromů na planiny.
Charlotte Gannon